Genesis
1967 - Počátky
Genesis se zrodili z popele dvou školních skupin z Charterhouse Public School, sídlící blízko Godalmingu v hrabství Surrey. Pro pochopení úsilí, které mladí hoši do svého muzicírování vkládali a motivací, které je hnaly kupředu je třeba připomenout, že typická anglická internátní střední škola byla ještě v polovině šedesátých let zkostnatělou institucí, lpící na zoufale zastaralých viktoriánských tradicích britského impéria. Uniformy, upjatá pravidla chování, takřka vojenský dril, dlouhé tresty, krátké vlasy, ...
V takovémto svazujícím kasárenském prostředí mohli studenti své mimoškolní zájmy realizovat pouze o víkendech, ve sportu, případně muzice, ovšem na druhou stranu o to intenzivněji, neboť mládenci nebyli rozptylováni svody okolního světa, prožívajícího od počátku sixties revoluční změny takřka ve všem lidském konání. Navíc jim škola dávala solidní základy klasické (artificiální) i církevní hudby a výrazně tak ovlivňovala jejich muzikální a vůbec umělecké vnímání - stačí si vybavit rozmáchlou kompoziční stavbu, majestátní sound, epicky rozkvetlé příběhy, divadelně působivou prezentaci a další artefakty raných Genesis z první poloviny 70.let. Jak uvádí biografická literatura, vzpomíná například Peter Gabriel na nesmírný citový zážitek, jaký mu přinášel společný zpěv církevních hymnů, kdy se v kostelní kapli cítil úplně vykřičený a na vrcholu blaženosti.
Vraťme se ale zpět do poloviny 60.let v Charterhouse. Na škole vedle sebe působily dva soubory, jejichž členové se navzájem samozřejmě znali a přátelsky spolu soutěžili. The Anon provozovali hlavně coververze skladeb Beatles a Rolling Stones v sestavě: baskytarista Rivers Job (později člen Savoy Brown Blues Bandu v období druhého alba Getting To The Point z roku 1968), zpěvák Richard MacPhail (pozdější Gabrielův cestovní manažér), bubeník Rob Tyrell a kytaristé Anthony Phillips a Michael Rutherford. Jediná nahrávka, která se s The Anon zachovala je demo Phillipsovy skladby Pennylvania.
V The Garden Wall, jejichž repertoár byl ovlivněn hippie vlnou flower-power, válčili s notami pianista Tony Banks, za mikrofonem stál Peter Gabriel a u bicích seděl Chris Stewart (na snímku).
Když Job a MacPhail dokončili v červenci roku 1966 školní docházku, uspořádal Job rozlučkový koncert obou souborů. The Anon pak fungovali nějakou dobu jako bluesově orientované trio s Rutherfordem za mikrofonem. Krátce na to, při příležitosti pořídit v domácím studiu Briana Robertse pár demonahrávek, posiluje sestavu The Anon (již bez Tyrella) kompletní trojice The Garden Wall. Nová formace používá pracovní název (New) Anon. Celkem bylo během dvou dní nahráno šest jednoduchých, poloakustických popěvků, pocházejících převážně od dua Phillips-Rutherford. Pouze She Is Beautiful (později se v přepracované podobě objevuje pod názvem The Serpent na prvním LP Genesis) je společnou prací Bankse a Gabriela.
Kazeta s nahrávkami byla zprostředkovaně předána na absolventském večírku Jonathanovi Kingovi, bývalému studentovi téže školy, jenž se v roce 1965 proslavil hitem Everyone's Gone To The Monn a následně se věnoval produkci a vyhledávání talentů. Pod jeho vedením pořídila tehdy ještě bezejmenná kapela pár dalších demáčů, mezi nimiž vyniká psychadelická Where The Sour Turns To Sweet a následně byla společně podepsána roční smlouva (traduje se, že původně navržený desetiletý úvazek zamítli rodiče chlapců, kteří byli v době jejího podpisu ještě žáky školy!). Zakrátko poté vymyslel Jonathan King pro kapelu biblický název Genesis. Údajně tak chtěl vyjádřit to, že on i skupina stojí na počátku "new sound and a new feeling", jak pravil.
Poznámka pro sběratele: větší část zmíněných vzácných relikvií v podobě raných demonahrávek obsahuje 4CD komplet Genesis Archive 1967-75. Pečlivkové si všimnou trochu zmatečného datování některých skladeb na přebalu kompletu, většina uváděných skladeb je zřejmě posunuta o rok. Důkazem jsou rozpory mezi křížově kontrolovanými (a pravděpodobnějšími) údaji z encyklopedií a biografií a údaji na přebalu Archive.
První pokus o nahrání a vydání singlu v létě roku 1967 nevyšel. Skladbu Where The Sour Turns To Sweet tak můžeme slyšet pouze na Archive 67-75. Je všeobecně známo, že Jonathan King tlačil Genesis směrem k jednoduchým průzvučným písním, podobným tomu, čím se za oceánem prezentovali west-coastoví Byrds (zlí jazykové tvrdí, že měl nadevše rád operetně popové Bee Gees, ovšem on sám to popírá). Kapela však v té době již inklinovala k přemýšlivějším hudebním formám a předvedla se Kingovi sadou osmi kompozic, jež sami členové později označili jako zárodečné (i když prý ještě primitivní) pro jejich další směřování k delším a komplikovanějším věcem.
Hrozící konflikt skupina zažehnává gibbovsky sladkou písní The Silent Sun, aspoň kousek svých uměleckých ambicí si pak schovala na b-stranu, do skladby That's Me. Singl byl vydán 22.února 1968, uspěl u kritiků a redaktorů některých rozhlasových stanic (např. pirátské stanice Radio Caroline, pamatuje ještě vůbec někdo tohle středovlnné rockové rádio vysílající z mezinárodních vod v šedesátých a sedmdesátých letech někde kolem 250 metrů, alias 1200 kHz), ovšem u zhýčkaného britského posluchačstva nezabrala. Ani následující, podobně koncipovaná (áčko pro masy, béčko pro gurmány) SP z května A Winter's Tale / One-Eyed Hound neuspěla.
Poznámka pro sběratele: všechny čtyři skladby z výše uvedených singlů jsou jako bonusy přiřazeny například k americkému vydání alba "From Genesis To Revelation" (DCC Compact Classics, DZS-051, 1990).
Následovala první personální změna, vlažného Chrise Stewarta (dávno nemuzicíruje, dnes řídí vlastní farmu) nahradil v červnu 68 u bicích společný známý John Silver (na snímku). Manažéra Jonathana Kinga komerční propad obou singlů neodradil a správně usoudil, že Genesis bude lépe vyhovovat formát LP. Byl to on, kdo vymyslel základní dramaturgickou ideu koncepčního alba, zachycujícího svět od zrození po zánik. Bohužel nezkušená kapela byla stále ve vleku svého producenta a mecenáše a tak nedokázala využít potenciál londýnského Regent Sound studia, ani zásadně ovlivnit výslednou podobu díla, kdy Jonathan King pověřil Arthura Greensladea doaranžováním a nahráním smyčcové sekce, která zabrala celý jeden stereofonní kanál! Snad to měl být pokus o napodobení rockově symfonických Moody Blues.
>>> pokračování historie Genesis pod každou kapitolou bootlegů <<<
Jaromír Merhaut
Diskografie:
1969 - From Genesis To Revelation
1970 - Trespass
1971 - Nursery Cryme
1972 - Foxtrot
1973 - Selling England By The Pound
1973 - Genesis Live
1974 - The Lamb Lies Down On Broadway
1976 - A Trick Of The Tail
1977 - Wind & Wuthering
1977 - Seconds Out
1978 - And Then There Were Three
1980 - Duke
1980 - Genesis Live in London 6.5.1980 (DVD)
1981 - Abacab
1982 - Three Sides Live (DVD)
1983 - Genesis
1986 - Invisible Touch
1987 - Live at Wembley Stadium (DVD)
1991 - We Can't Dance
1992 - The Way We Walk, Volume One: The Shorts
1993 - The Way We Walk, Volume Two: The Longs
1993 - The Way We Walk (DVD)
1997 - Calling All Stations
2007 - Live Over Europe 2007
2007 - Live Over Europe 2007 (DVD)
